Welfare - životní pohoda zvířat.

Všem, kteří mají rádi zvířata určitě není pojem Welfare cizí. Co se skrývá za tímto anglickým výrazem ? Pojďme se spolu o tom trochu pobavit.

Welfare = životní pohoda zvířat. To je ale poměrně strohý výklad. Trochu si to rozvedeme…

Welfare souvisí s fyzickou a psychickou zdatností zvířete, zahrnuje takové podmínky při kterých je zvíře spokojené… Pro každý zvířecí druh je však welfarem něco jiného, pro takového hrocha bude pohoda vypadat poněkud jinak než třeba pro lva. Zásadní tedy je, že jde o blahobyt zvířete.

Nejčastěji je welfare spojován s chovem hospodářských zvířat. Týká se však ale i zvířat laboratorních, domácích a v neposlední řadě i zvířat v zoo a v cirkusech. Zkráceně by se tedy dalo říci, že otázky kolem welfaru by se měly řešit u všech zvířat . K sestavení welfaru pro daný druh zvířete nám právě pomáhají vědecké poznatky a odborná práce chovatelů. Vliv má také společnost. A jak se tedy posuzuje ?

Možná už jste slyšeli o zásadách 5ti svobod, které tvoří welfare a tím je:

1. svoboda od hladu, žízně a podvýživy

2. svoboda od nepohodlí

3. svoboda od bolesti, zranění a nemoci

4. svoboda projevit přirozené chování

5. svoboda od stresu, strachu a úzkosti

Svoboda od hladu, žízně a podvýživy

Každý druh zvířete má svoji dávku krmiva ať už se jedná o správné složení (správná skladba potravin), správné množství a správné načasování. Krmení pro zvířata v zoo zpravidla připravuje ošetřovatel.

Svoboda od nepohodlí

Tady to znamená, že zvířeti vyhovuje výběh, popřípadě ubikace ve které žije. Ve výběhu je správný terén, výběh je dobře situován v areálu zoo, ve výběhu je úkryt, výběh je dostatečně velký.

Inspirací, jak vytvořit správný výběh, by nám měly být znalosti podmínek v přírodě, kde se daný druh vyskytuje.

Např. pouštní druhy vyžadují teplo, sucho, jiné UV záření než je u nás. Pralesní druhy potřebují více úkrytů, vlhčejší vzduch, popřípadě jiný povrch ubikace apod. Samozřejmě vše tohle musíme co nejlépe přizpůsobit našim podmínkám, ať už klimatickým, ale také praktickým, protože nedokážeme přesně nahradit přírodu.

Svoboda od bolesti, zranění a nemoci

Pro zvíře to znamená, že má dobrou nejen ošetřovatelskou, ale i veterinární péči. S některými druhy lze cvičit takové cviky, které umožňují kontrolu fyzického stavu zblízka, popřípadě nácvik pro drobné zákroky (odběr krve apod.) a ošetření. Kontrolu zvířete provádí hlavně ošetřovatel, každý den pozoruje fyzický stav a projevy chování . Výběh a ubikace, i její výbava je utvořena tak, aby se zvíře nemohlo zranit.

Svoboda projevit přirozené chování

Tato zásada zahrnuje vyhovující způsob života pro daný druh (stádo, samotářsky, v harému..), také

přirozený prostor k bytí (kráva patří na pastvinu, kamzík je rád na skále a ne naopak), vyhovující klimatické podmínky, délka světelného dne.

Svoboda od stresu, strachu a úzkosti

Výběh šelem by jsme neměli situovat hned vedle výběhu pro antilopy. Dále pro zvířata vytváříme adekvátní zábavu, ať už hledáním potravy (v rámci možností schováváme potravu po výběhu) nebo předkládání adekvátních hraček. To už také souvisí s enrichmentem (více v článku Co je enrichment ?) Zvíře by mělo mít také možnost se schovat, ať už před moc velkým davem návštěvníků, nebo před agresorem ve smečce (skupinová zvířata si občas ujasňují hierarchii).

Welfare není jen debata o pohodlí zvířete, jeho podklady můžeme najít v zákonech :

• 501/2020 Sb. - zákon, kterým se mění zákon č.246/1992 Sb. Zákon na ochranu zvířat proti týrání
• 208/2004 Sb. - vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat.